Románový debut autorky (* 1955) známé především z povídek a esejů publikovaných v časopisu Prostor, přináší strhující příběh ženy od začátku šedesátých let do současnosti v realisticky zachyceném historickém kontextu. Život hlavní hrdinky sledujeme v proměnách doby: ve škole na počátku 70. let, v drsně zachycených dělnických zaměstnáních, pod tlakem StB, v dotyku s disentem, při hledání nové práce a studiu na právnické fakultě, při práci ve velkém podniku, při vstupu do advokacie. Autorka má mimořádně pronikavé vidění, píše ostře, věcně a nepateticky. Nejcennějšími kapitolami jsou ty, jež u nás jedinečným způsobem líčí husákovskou normalizaci. Kniha ukazuje velice věrně dilemata, která musel řešit každý, kdo v té době žil, a přesvědčivě představuje zejména tzv. šedou zónu, prostředí mezi disentem a konformní částí společnosti. I líčení polistopadového vývoje je v knize velice kritické a ostré, ukazuje převlékání kabátů, bezcharakternost, touhu po penězích a konzumním způsobu života. Jde o mimořádně cenný a vyzrálý románový debut, který neuniká z české současnosti a nedávné minulosti, ale naopak se ji snaží zobrazit se vší pravdivostí a naléhavostí.

Pocit nepatřičnosti není nepatřičný, protože se nemáme o koho opřít. Naše civilizace je sevřená a zničená trojičním paradigmatem odchlipujícím z principu duality. Neustále jsou tu dva, kteří jsou spojeni nepřátelstvím proti tobě, ve dvou tě pomluví, odvlečou a umučí. Neustále stojíš stranou jako dítě lhostejných či krutých rodičů, novorozená jednotka stižená kombinací dvojího dědičného zatížení. Jsi vyloučen ze smlouvy nebo postaven doprostřed polarizované katastrofy. Spíš na přistýlce dvoulůžkového pokoje. Odpojený nulový vodič. Jako vítěz budeš poznamenán nenávisti druhého a třetího. Rodina povstává příchodem jednoho mezi dva a vytvoří základní předpoklad neudržitelného bujení potřeb. Mince stojící na hraně představuje pouhou zábavnou akrobacii před padnutím konečného rozhodnutí. Hladina, povrch a pokožka, tři plošné formy oddělující dvě různá prostředí, z nichž vždy jedno znamená tvůj zánik a jedno okamžitý zánik. Život mezi šedavějícím úsvitem a šedavějícím soumrakem. Hrůza sekundární literatury z terciárních pramenů.

A přesto, neustálé čekání na třetího.
Který dosvědčí druhému jeho provinění na tobě.

Román známého krkonošského autora nám vypraví o zmizelém světě starých horalů, jejich tvrdém životě, lásce, chlapské hrdosti a cti.

Vezmi, čtenáři, toto dílko jako ódu na ryzí český jazyk, na krásu proměn horské přírody, jakož i na práci lidí, kteří hory obývali a využívali k svému přežití a také jako výčitku těm, kteří je drancovali s vidinou lesku zlata, což v podstatě platí dodnes.