Kniha nádherným stylem pojednává o chovu a zalétávání téměř vyhynulého holuba vysokoletce, tzv. pražského krátkozobého rejdiče, o trampotách a radostech s touto i jinou činností spojených a zároveň zaujímá velmi osobitý postoj k životu. Byla sepsána hned pěticí autorů-chovatelů, výsledkem však není jen pět různých hlasů, ale krásně znějící sbor naplněný poezií, humorem a kamarádským sepětím. V českém prostředí se jedná o zcela mimořádný titul, který potěší jak chovatele, tak milovníky kvalitní prózy. Jedny v lecčems utvrdí, druhým možná otevře oči. Kniha vzbudila velkých ohlas mezi pražskými intelektuály, kteří ji označují za zdařile utajený portrét naší doby, který se konečně dostává na oči veřejnosti a směle tak může konkurovat často nezvedeným pokusům již dobře zaběhlých autorů.
Cesta nepoddajnosti je dílem radikální básnické imaginace, exkurzem do oblasti paranormálních jevů (poltergeist, posedlost démony, levitace). Síly vykázané za hranice běžného lidského vnímání a pociťování se v pronikavém vidění Henriho Michauxe proměňují v hybatele subtilních dějů nedozírného dosahu. Jejich nazření může být výzvou k prorážení bludného kruhu neřešitelnosti lidské existence.
Příběh rytce, obraz člověka poskládaný z rozsypaných a poztrácených karet, příběh lásky, tichý, postupně se rozvodňující potok lidského života, podemleté břehy, které se sesouvají - skromné mistrovství Pascala Quignarda, autora slavného románu Všechna jitra světa, po zásluze oceněné cenou Francouzské akademie.
Mladou trumpetistku Karlu Klimentovou připravily ničivé vlny tsunami na Vánoce roku 2004 nejen o rodiče, ale také o schopnost hrát a komponovat hudbu. Něco jí ale přesto zůstalo: kubánský jazzman Lázaro Milo ji kromě blues naučil také svou rodnou španělštinu, díky níž se rozvrácená dívka ocitla „v péči“ charismatické profesorky Jenůfy Topinkové. Veteránka české hispanistiky v sobě nosí vlastní tajemství a odváží Karlu na nečekanou výpravu. Tsunami blues je kniha o ztrátě mládí a iluzí, o českých stopách na Kubě, ale i o cestě, která vede k novému životu.
Kniha přináší literární záznamy snů z let 1949 až 2013. Autor si své sny začal zaznamenávat z podnětu básníka Jana Kameníka (Ludmily Maceškové) a stejně jako ona se ze studia a pochopení vlastních snů snažil dobrat duchovní podstaty světa a dát co nejpoctivější podobu své životní mystické Cestě. Marcel Kabát (* 1927) pracoval po několika krátkodobých zaměstnáních v účtárně nakladatelství Melanrich (1946–51), v letech 1951–58 byl pomocným dělníkem a posléze úředníkem v Elektromontážních závodech, od roku 1958 až do důchodu pracoval opět v Melantrichu.
Vydal prozaické knihy Ten kouzelný čas dětství (1974), Štvanci (1985) a knihu deníkových zápisků a úvah Reflexe (2010). S Janem Kameníkem napsal v padesátých let drama Propast, které dosud nebylo vydáno ani inscenováno. K vydání připravil a doslovem doprovodil knihu Jana Kameníka Mystické deníky (1995).
Dagmar Halasová se v této knize vrací ve vzpomínkách do Petrkova. Je to třetí svazek, který tato autorka tak či onak věnovala tématu, jímž jsou životní osudy a tvorba dvojice umělců, manželů Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové.
Předcházeli mu monografie Bohuslav Reynek (nakl. Petrov 1992) a Suzane Renaud Bohuslavu Reynkovi: Dopisy 1923 - 1926 (nakl. Archa 1996).
"Druhý hlas" nyní doplňuje tuto petrkovskou řadu o osobní vyznání autorčina vztahu k obyvatelům tohoto milovaného místa.
