Sto let od smrti Rudolfa Steinera († 30. 3. 1925), rakouského filosofa, okultisty, architekta, sochaře, designéra, tvůrce antroposofie, waldorfské pedagogiky, biodynamického zemědělství či eurytmie vychází kniha Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Rudolf Steiner) „odkázal“ právě Praze, kterou mezi lety 1907 a 1924 opakovaně navštěvoval, generaci duchovních umělců a umělkyň a „proměnil karmu“ města na prahu mezi Západem a Východem, mezi německým a slovanským živlem, mezi starým věkem a modernou, mezi „tímto a druhým světem“. Umění antroposofické filiace z Prahy – od tvůrců německožidovské, české, maďarské i chorvatské identity – se zde zjevuje v neuvěřitelné šíři: od malířství, kresby, grafiky, sochařství, užitého designu, fotografie, šperkařství, literatury a filosofující esejistiky, eurytmie, hudebního dramatu až po uměleckou výšivku.
Čtenář se dostane do kontaktu i s dalšími osobnostmi multikulturní Prahy let 1907 až 1953: s grafikem Richardem Teschnerem, fotografem Carolem Novákem, teosofem, grafikem a malířem Rudolfem Adámkem, se spisovateli Maxem Brodem, Paulem Leppinem a Franzem Kafkou, s okultistkami Bertou Fanta a Idou Freund, Julií Klímovou-Niemetz, návrhářkou Jaroslavou Vondráčkovou, nakladateli Františkem a Jaroslavem Topičovými, ruskou básnířkou Marinou Cvetajevovou, básníkem Kamilem Bednářem, spisovatelem a novinářem Karlem Čapkem, antroposofkou, herečkou, nakladatelkou, okultistkou a organizátorkou eurytmie Marií Steiner.
Velkým objevem je poprvé publikovaný konvolut bromostříbrných portrétů Rudolfa Steinera od předního představitele piktorialismu Carola Nováka vzniklých pravděpodobně v Praze v roce 1918. Historiku umění Davidu Vodovi se podařilo, bez vší pochybnosti, prokázat, že vedle dosud známých uměleckých směrů a hnutí kontinuálně existovala i antroposofická moderna. Kniha je zásadním příspěvkem do dějin světové kultury.
