elá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. František Kobliha

Český grafik, malíř, kreslíř a knižní úpravce František Kobliha (1877–1962) patří mezi čelné představitele symbolistního proudu českého moderního umění. Jako jeden z prvních zdejších výtvarníků se specializoval na uměleckou grafiku, především na techniku dřevorytu, proslul zejména svými cykly originálně zpracovaných literárních námětů. Například kolekce Pozdě k ránu a Mstivá kantiléna jsou inspirovány poezií Karla Hlaváčka, Máj básnickou skladbou Karla Hynka Máchy, osobitě ztvárnil i téma Tristana a Isoldy, ve své pozdní tvorbě se zabýval dílem Edgara Allana Poea. Významně se podílel na rozvoji české krásné knihy – spolupracoval především s menšími modernistickými nakladatelstvími a se soukromými nakladateli, ilustroval či jinak upravil bezmála tři sta knih včetně mimořádně cenných bibliofilií. Nervalova Aurelie, Huysmansovo Na ruby, Demlova Miriam, Kniha Judyth nebo Karáskova Geneda bezesporu patří k těm nejkrásnějším v dějinách české knihy.
Jedná se o první monografii Františka Koblihy představující jak jeho volnou tvorbu, tak práci pro knihu. Koblihovým dílem chronologicky provázejí navazující stati Otto M. Urbana a Gustava Erharta, interpretují všechny jeho cykly v kontextu vlastní tvorby, uvádějí je do dobových uměleckých a duchovních souvislostí. Studie Karla Kolaříka mapuje Koblihovu práci na poli knižní kultury, představuje jeho názory na knihu a seznamuje s hlavními principy umělcových knižních úprav a s jeho stylem. Studie dále doplňují soupisy Koblihova knižního a grafického díla zahrnujícího též exlibristickou tvorbu a výběrového přehledu jeho publicistiky a sekundární literatury.
Sto číslovaných výtisků monografie vyšlo svázáno do kůže, doplněno sledem tří Koblihových originálních grafických listů.

Rostislav Vaněk je významný grafický designer, typograf a vysokoškolský profesor, známý především jako tvůrce mnoha grafických úprav knih, návrhů plakátů a programů určujících firemní identitu. Je autorem řady typografických řezů vlastních písem.

Kniha však zachycuje především jeho volnou tvorbu posledních tří let. Průsečíkem volné a profesní tvorby je autorovi vrozený perfekcionalismus, cit pro detail, pravidlo přijít s novým neočekávaným řešením, smysl pro vizuální exkluzivnost a brilantní provedení. Podstatou je tvorba jiná, eliminující cokoli, co představuje běžná práce grafického designéra. Díla nevznikají na objednávku, jsou výsledkem ryze osobního pnutí. Nejsou podřízena funkci, sdělení, racionální koncepci, stylizaci či běžným metodám práce. Vaněk si užívá bezbřehé svobody, čiré spontánní radosti z tvoření, nechává mluvit intuici a pracuje s prvkem řízené náhody. Prožívá proces vzniku stejně jako výsledek. Díky spolupráci s Robertem Hlůžem kombinuje nejmodernější prostředky digitálního zpracování, reprodukce a tisku. Kniha vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy v pražském Hollaru. Kniha vyšla v samostatné české a anglické jazykové mutaci.

Hugo Steiner (1880, Praha - 1945, New York) byl jedním z nejvýznamnějších česko-německých knižních tvůrců 20. století židovského původu, jehož dílo je z velké části spjaté s Čechy. V roce 1900 odchází z Prahy do Mnichova, v roce 1933 se do ní z antisemitských důvodů vrací, aby ji v roce 1938 ze stejných důvodů, již definitivně opustil. I v době pobytu v Německu si v Praze držel ateliér. Steinerův přínos nespočívá jenom v jeho samostatné vynikající výtvarné tvorbě, ale patří k němu též jeho inovátorský přístup týkající se knižních vazeb, propagace knihy i významné pedagogické činnosti. Je až neuvěřitelné kolik prací stihl za svůj život vytvořit a kolika oborům se věnoval. Zdrcující skutečností je, že velká část jeho práce z německého období byla zničena. Po válce byl odsunut na okraj zájmu i společnosti, protože jeho výstavní a organizační práce byly spojeny s Lipskem a s Berlínskými nakladatelskými domy a pro nově vzniklou NDR bylo Steinerovo jméno, jako zásadního antikomunisty, nepřijatelné připomínat. Pro řadu Němců zase svým přízviskem Prag patřil do Čech. V Čechách vadil ze stejného důvodu jako v NDR a zároveň svou německou příslušností. Hugo Steiner-Prag změnil knižní svět jako úpravce, ilustrátor, tiskař a propagátor knižní tvorby. Největší část svého profesního života strávil (33 let) v Německu, ale svou tvorbou zůstal spjatý s Prahou. Nejen cykly ilustrací ke Golemovi, ale i ilustracemi ke knihám Paula Leppina či albem Finis Prag. Po své nucené emigraci založil v Praze soukromou školu Officina Pragensis, jejíž žáci udávali směr české knižní úpravy a ilustrace 60. let. Monografie je splátkou letitého dluhu významnému autorovi, jehož dílo bylo v Čechách, přes jeho úzkou vazbu k Praze a zásadní zásluhy o rozkvět české kultury, téměř zapomenuto.