Po výboru Paměť okamžiku (1996) a sbírce Konec sezony (2004) třetí kniha veršů českého básníka a překladatele polské poezie (nar. 1943). Básně, které, přestože s palčivou přiléhavostí zachycují bezprostřední skutečnost, jako by v ní evokovaly především to, oč přišla, co ji nezadržitelně opouští, její dějiny, její příběh a hluboký smysl. Proto jsou jakýmisi „vzpomínkami na vzpomínky“ ovládanými „snovou logikou“ a jejich dějištěm jsou často místa, na nichž se pro básníka podivuhodně spájí, nebo spíš s překvapivou jasností vyjevuje, jeho osobní historie spolu s hořkými dějinami Evropy minulého století, místa jeho cest po Polsku, Litvě a Ukrajině, místa jeho dětství a šťastného návratu, města Znojma.

Zatím poslední básnická sbírka francouzského básníka a esejisty, jednoho z nejvýraznějších představitelů současné francouzské kultury, je obecně pokládána za jeden z vrcholů Bonnefoyova (nar. 1923) básnického díla. Pro tuto sbírku je příznačný úsporný výraz a soustředění na to podstatné: tělo, krajinu, přírodní skutečnosti, pomíjivost života. Objevují se tu však i nová témata, především téma dětství a s ním spjatá evokace figur otce a matky. Sbírka veršů podivuhodně oproštěných a projasněných, poezie, jež si uchovala vnímavost, citlivost a samozřejmost dětského pohledu. Přeložil Jiří Pelán.

Rukopisné sentence o básnickém umění, malířství, imaginaci a estetice Wallace Stevense (1879–1955), jednoho z nejdůležitějších představitelů moderní americké poezie, patří dnes ke kánonu angloamerického myšlení o literatuře. Stevensovy literárně-filozofické reflexe z let 1930–55, mnohde nejednoznačné a provokující, vyšly poprvé v autorových sebraných spisech v roce 1997 a setkaly se s velkým ohlasem (byly např. zařazeny do antologie básnické esejistiky Strong Words, Bloodaxe Books, 2000). Přeložil Štěpán Nosek.