Než se z S.d.Ch. stal Tutáč, věčně budoucí ministr kultury, s jehož zápisky bylo lze se seznámit v jeho Knize Tutáč, byl nejprve Dýchajícím idiotem, zpravodajem české kulturně-politické války, jež zuřila v letech 2014 až 2018. Svědectví o útocích na zbytky lidskosti a kultury, převlečené za boj o všemožná práva a vymoženosti moderní doby, nalezne čtenář v zde přítomném souboru jeho statí.
V mnohém mu jistě připomenou humoresky Jaroslava Haška nebo rozhořčené šlehy Ladislava Klímy – moc se toho v české politice a kultuře od jejich dob nezměnilo. Přestože si Idiot ve svých statích prožil i klidnější mírová období, ve kterých mu bylo dopřáno kontemplovat, raději roku 2018 dodýchal, aby se na periferii světa, oddělené od mediálních půtek, mohl znovu svobodně umělecky nadechnout.

Anotace
Kniha vzpomínek a úvah malíře Viktora Pivovarova Zamilovaný agent vyšla poprvé v Moskvě v roce 2001. V roce 2016 vyšla podruhé v rozšířeném vydání. V českém překladu vychází poprvé a je doplněna zvláštní kapitolou pro české čtenáře. V současnosti se připravuje rovněž anglické vydání knihy. Její první vydání vzbudilo velký zájem ruských čtenářů, po němž následovala řada významných výstav – například v Treťjakovské galerii, v Puškinském muzeu a v Muzeu současného umění v Moskvě. Zamilovaný agent originálním způsobem a čtivou formou spojuje autobiografii s analýzou vlastní tvorby. Viktor Pivovarov (* 1937) je jedna z hlavních osobností ruského neoficiálního umění, jeden ze zakladatelů moskevského konceptualismu a známý ilustrátor. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách – například v Tate Gallery v Londýně, Centre Pompidou v Paříži, Treťjakovské galerii v Moskvě a Národní galerii v Praze.

V období masivních čistek se Sovětský svaz uzavíral okolnímu světu a cizince zde žijící mnohdy záměrně likvidoval. Výjimkou se v těchto vypjatých časech stal 1. všesvazový sjezd sovětských architektů, uspořádaný v červnu 1937 v Moskvě za účasti renomovaných zahraničních tvůrců. Sjezd se měl stát důležitým milníkem ve vývoji moderní architektury v SSSR na cestě k socialistickému realismu a významní cizinci měli být při tom. Jejich svědectví však často podávají obraz o problematických momentech nejen na sjezdu, ale i na navštívených stavbách.
Antologie, představující unikátní texty zahraničních architektů získané z archivů po celém světě, je vůbec první analýzou sjezdu z pohledu účastníků, mezi nimiž figurovaly takové osobnosti, jako byl Frank Lloyd Wright, André Lurçat, Sven Markelius anebo Josef Gočár a Pavel Janák. Shromážděné texty dokládají míru jejich (ne)kritické reflexe sovětské reality, jejíž nedílnou a podstatnou součástí architektura byla.
Kniha je doplněna stručnou poznámkou k začátkům architektonické tvorby v duchu socialistického realismu v tehdejším Československu.

nakl. Prostor-architektura