Druhý svazek edice původně rukopisných sešitů legendární osobnosti českého kulturního života obsahuje Čtvrtý (19. 4. 1965 - 23. 1. 1968) a Pátý zápisník (30. 1. 1968 – 1. 6. 1969). Jiří Němec psal tento intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978.

Anotace
Básník, esejista, překladatel, autor rozsáhlého deníku a mnoha knih pohádek Jan Vladislav vytvářel po řadu let drobný soubor kratších próz, jemuž dal název podle jedné z nich – Lidský los. A nezapřel v těchto naléhavých, jazykově vycizelovaných textech ani svůj básnický rodokmen, ani svou vášeň pro lidskou paměť a její zachování. Vladislavovy prózy mají rytmus básní v próze a mohly by být i součástí jeho deníku – na to jsou ovšem příliš rozsáhlé a žánrově svébytné. Nejde o povídky v pravém slova smyslu, ani o prózy pouze vzpomínkové: jako by si samo sdělení říkalo o způsob svého vyslovení a výsledného prozaického tvaru. V knize Lidský los je Jan Vladislav velmi osobní, přesný ve výrazu, konkrétní i nadčasový zároveň.

Třetí, závěrečný svazek souborného vydání obsahuje básně z let 1931–1972, které autor nezahrnul do svých sbírek, překlady a prózy.

Poslední svazek souborného vydání díla básníka, jednoho ze zakladatelů Devětsilu, obsahuje básně z let 1931–1972, které autor nezařadil do svých sbírek, drobné prózy ze šedesátých let a překlady. Některé z básní uveřejnil Josef Frič časopisecky, ve výtvarných katalozích, monografiích výtvarníků či v druhém oddílu edice Umělé květiny (Mladá fronta 1965, ed. Jiří Brabec), jiné byly publikovány až po jeho smrti v soukromém tisku Ubohá slova (1980, ed. Václav Sokol), v novinách a v časopisecké antologii s titulem Halali (Revolver Revue č. 43/2000, ed. Robert Krumphanzl). Tiskem také vyšla jako samostatná publikace vzpomínková próza Jak se kluk-dědeček flákal po Francii (Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová 1995).

Většina textů je zde však publikována poprvé z rukopisů. Kniha obsahuje též dodatky k předchozím svazkům.