Martin Zetová — Kresby mořem

Martin mi na mou výzvu koncem roku 2025 poskytl výběr ze svých převážně cestovních deníků z let 1994 až 2000. Na základě jejich přečtení a naší schůzky u něj v Libušíně jsem se z nich následně pokusil vytvořit jakýsi nový celek – jak jsem se domníval – dokládající změnu v Martinově přemýšlení o umění a o jeho místě ve světě, kterou jsem při jejich čtení – zejména v záznamech z roku 1996, kdy Martin navštívil Izrael a Čínu a které tvoří jádro této knihy – postřehnul. Před, mezi a za tyto deníky z cest jsem pak doplnil deníkové záznamy ilustrující Martinovo uvažování právě v obdobích před, mezi a po uskutečnění těchto i jiných cest. Chtěl jsem tím naznačit situaci, ve které se tehdy nacházel. Z deníků jsem s arogancí mně vlastní odstranil vše rušivé, tedy i popisky času a místa u jednotlivých záznamů – připadaly mi jednak nepodstatné a jednak se ono kde a kdy dozví čtenář přímo ze záznamů. Název knihy – Kresby mořem – vychází z výtvarné techniky, které se Martin v oné době věnoval. (J. T.)

Stran: 92 / Vazba: V4 / Úprava: JT / Náklad: 200 ks / Cena: 200 Kč

nakl. Officina Praga

Bohumil „Bob“ Krčil, fotograf, dobrodruh a legendami opředená osobnost české exilové kultury, po sobě zanechal autentický životní příběh, formovaný neochvějným odhodláním žít bez kompromisů ve světě rozděleném železnou oponou. Poté co sedmnáctiletý Krčil roku 1969 opustil Československo, pobýval v alternativní komuně na jihu Francie, žil ve vesnici s tuniskými beduíny a zdokumentoval starobylou hašišovou kulturu severoindického údolí Kullu. S předtuchou nadcházející katastrofy vytvořil jedinečné fotografické svědectví o tisícileté kultuře afghánského Herátu, pár měsíců předtím než byl při sovětských náletech v roce 1979 zničen. Základnou se mu stal New York, kde připravil dva rozsáhlé samizdatové sborníky „Sebráno v New Yorku“ s cílem ukázat živou a tvůrčí československou komunitu. Z desítek rozhovorů s Krčilovými současníky a z obrovského množství sesbíraných dokumentů Jan Douša sestavil fundovaný a čtivý Krčilův životopis, který se zařadí k dosud chybějícím dílkům v mozaice našeho poznání české kultury 20. století. Obrazová příloha přináší velké množství dosud nepublikovaných vizuálních materiálů včetně řady nových zvětšenin vytvořených Janem Doušou z dochovaných negativů. Kniha „Bob Krčil: Žít, jako by šlo o život“ nám přibližuje jedinečnou uměleckou osobnost 70. a 80. let, jejíž přínos české kultuře dodnes není plně doceněn.

Čtvrtá prozaická kniha historičky umění Mileny Slavické navazuje na její první dvě knížky (Povídky jamrtálské a Hagibor) a tvoří s nimi trilogii. Jde o knihy vzájemně propojené, které mají téměř stejné literární hrdiny (ve smyslu jejich základního charakteru) a hlavní postavy mají stejná jména. Všechny tři knihy vypovídají o přibližně stejné době. A všechny tři jsou neseny „lokální imaginací“, každá z nich je inspirována určitým místem. Slavická je zkušená, precizní vypravěčka, její styl je vyzrálý, přesný a sytý. Podobně jako u prvních dvou knih, i součástí knihy Na Betáni jsou autorčiny fotografie. Milena Slavická (* 1949) byla v letech 1990 až 1996 šéfredaktorkou časopisu Výtvarné umění. Působila jako kurátorka výstav současného českého a zahraničního umění a jako editorka a vydavatelka knih, katalogů a sborníků. Od roku 1999 do roku 2015 přednášela na Akademii výtvarných umění v Praze. Je autorkou knih UB 12 a Flug-Entfernung-Verschwinden. Konzeptuelle Moskauer Kunst. Nakladatelství Torst jí vydalo knihy povídek Povídky jamrtálské, Hagibor a Ona.