Osmdesát let od narození a třicet let po smrti Karla Kryla vydává nakladatelství Torst úplný soubor všech jeho písňových textů, připravený na základě jeho rukopisů a s jeho vlastními ilustracemi. Součástí knihy je zevrubná ediční a textologická poznámka a rozsáhlý hudebně-historický komentář. Písňové texty Karla Kryla patří k základním hodnotám poválečné české literatury a kultury. Pomáhaly lidem v nouzi a zoufalství, burcovaly, bavily a varovaly. Krylova poetika sahá od historizujících obrazů k poetickým hříčkám, od milostné písně k písni protiválečné, od osobního vyznání k celospolečenské výpovědi. Ani třicet let po autorově smrti neztratily nic ze své působivosti a naléhavosti.

Ptáčkovy básnické texty oslovily básníka Andreje Stankoviče a zejména hudebníka a zpěváka Filipa Topola, který část jednoho z nich, upravenou a doplněnou jeho bratrem Jáchymem – Sbohem a řetěz – nazpíval. Tento písňový text dosáhl velké popularity. Ptáčkovo básnické dílo patří k nepominutelným hodnotám české poezie sedmdesátých let. To, že dosud nevyšlo tiskem, byl velký literární dluh, který je nyní konečně splacen.

Básnická kniha je poslední dosud nevydanou edicí významného literárního kritika a editora Jana Lopatky (1940–1993). Miroslav Ptáček byl zcela neznámý mladý severočeský básník bez jakéhokoli kontaktu s českou literární scénou či undergroundem. Patrně cestou autem na Hrádeček se s ním zcela náhodně seznámil Václav Havel v roce 1979. Ten vyzval Jana Lopatku k uspořádání samizdatové edice Ptáčkových pozoruhodných básní, v lecčem připomínajících básně Egona Bondyho, jehož ovšem Ptáček neznal a nikdy nečetl. Jan Lopatka edici připravil v samizdatové Edici Expedice, ovšem téměř celý náklad byl zabaven a zničen, zachovaly se pouze dva strojopisné exempláře. Díky nim nyní vychází pozoruhodné Ptáčkovo básnické dílo poprvé tiskem, doplněno zevrubnou ediční poznámkou Jana Šulce a životopisným medailonem již zesnulého autora z pera Evy Hrubé, doplněným obrazovou dokumentací.