Architektonický ateliér MCA architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové patří k renomovaným českým architektonickým kancelářím. Stojí za ním například rekonstrukce funkcionalistické památky Husova sboru od architekta Pavla Janáka, revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze na Karlově či vstup do krypty Památníku heydrichiády v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Práce ateliéru byla oceněna řadou cen, například hlavní cenou Grand Prix architektury 2012 či nominací European Union Prize for Contemporary Architecture – Mies van der Rohe Award 2013.
Kniha, vycházející v česko-anglické verzi, představuje tvorbu architektury netradičním způsobem. Nejedná se o standardní výčet díla architektonické kanceláře, cílem je spíše vybídnout k přemýšlení o smyslu architektury, o její roli v našem životě. Publikace je jakýmsi průsečíkem rekapitulace architektonických prací a formulace některých teoretických východisek a cílů, které současně přesahují pouhou koncepci vlastního díla. Východiskem konceptu a poselstvím knihy je myšlenka, že konečným cílem tvorby architektury není vystavění architektonického objektu, ale vytvoření místa pro bytí člověka, pro jednotlivé události lidského života.

česky, anglicky

Antonín Novák a Petr Valenta, oba shodně ročník 1963, založili po absolutoriu na Fakultě architektury VUT v Brně Ateliér DRNH jako sdružení stejně orientovaných nadšených profesionálů - architektů, pokoušejících se o realizaci staveb, které by byly uctivé ke svému okolí, dobře uživatelné a při tom všem poetické. I když se to někdy daří více a někdy méně, původní východiska tvorby zůstávají od roku 1990 pro nejužší jádro ateliéru, zahrnujícího kromě zakladatelů ještě Radka Smejkala a Eduarda Štěrbáka, nadále aktuální a platná. I díky tomu a nezbytnému štěstí se ateliéru podařilo realizovat řadu zajímavých staveb, publikovat a vystavovat. Krátké texty obou autorů jsou reflexí událostí z vlastní stavební praxe, jakož i výsledkem přemýšlení nad postavením architekta v současné české společnosti.

Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám.

Publikace detailně přibližuje nejen všechny Pragerovy realizace (z nichž mnohé – zejména Nová scéna Národního divadla nebo někdejší parlament vedle budovy Národního muzea v Praze – vyvolávají dosud ostré střety mezi jejich zastánci a odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti), ale přináší též úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných studií a projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy (mj. Smíchova, Košíř, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí). Poprvé a v míře dosud nepublikované je dokumentována celá šíře architektovy tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií. Kniha přináší též Pragerovy zásadní teoretické stati a kompletní seznam jeho spolupracovníků z ateliéru Gama. Zasvěcený text doc. Ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc., přibližuje i Pragerovo zaujetí pro nové technologie a patenty a schopnost prosadit jejich výrobu v krušných podmínkách socialistické ekonomiky. Knihou prostupuje množství mnohdy protichůdných vzpomínek a názorů Pragerových kolegů i rivalů, spolupracujících výtvarníků, historiků umění i anonymních blogerů z internetových diskusí.