Antonín Novák a Petr Valenta, oba shodně ročník 1963, založili po absolutoriu na Fakultě architektury VUT v Brně Ateliér DRNH jako sdružení stejně orientovaných nadšených profesionálů - architektů, pokoušejících se o realizaci staveb, které by byly uctivé ke svému okolí, dobře uživatelné a při tom všem poetické. I když se to někdy daří více a někdy méně, původní východiska tvorby zůstávají od roku 1990 pro nejužší jádro ateliéru, zahrnujícího kromě zakladatelů ještě Radka Smejkala a Eduarda Štěrbáka, nadále aktuální a platná. I díky tomu a nezbytnému štěstí se ateliéru podařilo realizovat řadu zajímavých staveb, publikovat a vystavovat. Krátké texty obou autorů jsou reflexí událostí z vlastní stavební praxe, jakož i výsledkem přemýšlení nad postavením architekta v současné české společnosti.

Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám.

Publikace detailně přibližuje nejen všechny Pragerovy realizace (z nichž mnohé – zejména Nová scéna Národního divadla nebo někdejší parlament vedle budovy Národního muzea v Praze – vyvolávají dosud ostré střety mezi jejich zastánci a odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti), ale přináší též úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných studií a projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy (mj. Smíchova, Košíř, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí). Poprvé a v míře dosud nepublikované je dokumentována celá šíře architektovy tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií. Kniha přináší též Pragerovy zásadní teoretické stati a kompletní seznam jeho spolupracovníků z ateliéru Gama. Zasvěcený text doc. Ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc., přibližuje i Pragerovo zaujetí pro nové technologie a patenty a schopnost prosadit jejich výrobu v krušných podmínkách socialistické ekonomiky. Knihou prostupuje množství mnohdy protichůdných vzpomínek a názorů Pragerových kolegů i rivalů, spolupracujících výtvarníků, historiků umění i anonymních blogerů z internetových diskusí.