V době sovětské okupace napsal Karel Pecka příběh muže, který natolik propadl životu v podzemí velkoměstské pasáže, že si z ní učinil domov a zřekl se někdejší existence „nahoře“. Pasáž je věcně, realisticky zpracované podobenství o lidském úniku z vlastního osudu do anonymních dějin. V roce 1996 natočil Juraj Herz podle této knihy stejnojmenný film.

Detektivní umění má mnoho rovin a mnoho tváří. Věda v detektivním pátrání může být úctyhodná, dokonce brilantní, ale nikdy nemůže nahradit neúprosný postup bystrého intelektu na světlou mýtinu pravdy. (Nero Wolfe)

Na počátku byla dětská vzpomínka na rodinného přítele. Detektivním pátráním soukromé badatelky odhalen literárně-historický omyl. Ojedinělý literární žánr: detektivka všedního dne, jak autorka rozesílá množství dopisů a emailů, prodírá se kartotékami, archivními dokumenty, hledá a nenalézá, vzápětí euforie nad nečekanými objevy. Dvě autorské identity spletené v jednu, rozpletené ve dva příběhy: básníka a lékaře. Františka Bárty. Pak už konec dobrodružství, nastává práce: životopisy, výběr z díla, bibliografie, jmenný rejstřík – a vše směřuje do sazby a tisku. Kniha je na světě.

nakl.Nautilus

Jak vážná je současná krize pravdy? Trawnyho stejnojmenná kniha nepřizvukuje hlasům varujícím před alternativními pravdami, nepanikaří a nemoralizuje, nýbrž věcně analyzuje, jak se to s pravdou má. S oporou hlavních postav filosofické tradice (Sókratés, Kant, Nietzsche, Arendtová) ukazuje, že to s pravdou dnes není o nic horší než v minulosti: pravda byla problémem vždy, lidé se o ni přeli a vždy také měla své svědky a mučedníky. Pravda je v krizi vlastně neustále, protože krize patří k její bytnosti: pravda sama je krizí, a to ve smyslu původního řeckého výrazu — v krizi se tříbí názory a vyjevuje se silnější argument, a s ním i pravda sama. Tím nám autor poskytuje mnohem lepší vodítko pro orientaci v aktuální debatě než soudobá klišé – přijetí pravdy jako krize umožňuje dát pravdě ve veřejném prostoru znovu přiměřený smysl.