Ladislav Zedník ve sbírce Město jeden kámen mluví uvolněněji i osobněji než dřív, zároveň jej neopouští formální virtuozita. Zedník jako jeden z prvních básníků své generace pochopil, jak důležité je vytvářet pro své básně mytologický rámec. Ve sbírce rozvíjí svůj osobní časoprostor pomocí potutelného mýtu. Autor se vrací ke klíčovým okamžikům dětství a dospívání. Podstatnou roli hraje původní profese: paleontologie. V knize nacházíme bizarní každodenní prostory jako je „podolský plavečák“ nebo „cementárna Radotín“. Jindy se zas propadáme do magického světa, v němž za každou vesnicí může ležet přímořský atol. Básně se nebojí odborných termínů. Výsledkem ale není odtažitá „vědecká“ lyrika, nýbrž uvolněná a sebevědomá poezie, která se nebojí stavět na hlavu zažitá poetická klišé a vytvářet z nich novou kvalitu.

První české vydání osobního, skrytého deníkového zápisníku vynikajícího polského prozaika a dramatika. Rita Gombrowiczová, vdova po autorovi, se rozhodla tento Gombrowiczův neveřejný deník vydat po mnoha letech. Svazek s názvem Kronos je lakonický, stručně psaný, věcný. Dostává se do pozoruhodného napětí s autorovým deníkem literárním. Je mimořádně cenným svědectvím, summou dat, odkazů, osobních poznámek, portrétů lidí i celé epochy.

Polští editoři jej opatřili detailně zpracovanými poznámkami, odkazy, fotografiemi, bibliografií i rejstříkem. Jde o vzornou edici na světové úrovni.

Českého překladu se ujal polonista Petr Vidlák. Česká edice přebírá polskou edici beze změny, tedy i se všemi poznámkami, doprovodnými texty a fotografiemi.

Románový debut autorky (* 1955) známé především z povídek a esejů publikovaných v časopisu Prostor, přináší strhující příběh ženy od začátku šedesátých let do současnosti v realisticky zachyceném historickém kontextu. Život hlavní hrdinky sledujeme v proměnách doby: ve škole na počátku 70. let, v drsně zachycených dělnických zaměstnáních, pod tlakem StB, v dotyku s disentem, při hledání nové práce a studiu na právnické fakultě, při práci ve velkém podniku, při vstupu do advokacie. Autorka má mimořádně pronikavé vidění, píše ostře, věcně a nepateticky. Nejcennějšími kapitolami jsou ty, jež u nás jedinečným způsobem líčí husákovskou normalizaci. Kniha ukazuje velice věrně dilemata, která musel řešit každý, kdo v té době žil, a přesvědčivě představuje zejména tzv. šedou zónu, prostředí mezi disentem a konformní částí společnosti. I líčení polistopadového vývoje je v knize velice kritické a ostré, ukazuje převlékání kabátů, bezcharakternost, touhu po penězích a konzumním způsobu života. Jde o mimořádně cenný a vyzrálý románový debut, který neuniká z české současnosti a nedávné minulosti, ale naopak se ji snaží zobrazit se vší pravdivostí a naléhavostí.