David Hanvald (narozen 1980 v Liberci) patří k nejsledovanějším českým umělcům mladší střední generace. Ve svém malířském díle přehodnocuje a zpracovává zejména podněty, myšlenky a tvorbu modernistických autorů 20. století. Vzniká tak osobitá, barevně akcentovaná, syntéza postupů modernistických avantgard s postkonceptuálními malířskými trendy současnosti, která nabourává klasické vnímání malovaného obrazu.
Monografie Davida Hanvalda, mapující jeho práci z posledních let, je důkazem aktuálnosti malířského média a přináší čtenáři potěšení z kreativní umělecké práce.

David Hanvald (born 1980 in Liberec) is one of the most sought-after Czech artists of his generation. In his paintings, he reevaluates and works with the ideas, impulses, and work of 20th-century modern artists. The result is a distinctive and colorful synthesis of modernist avant-garde approaches with contemporary post-conceptual tendencies that breaks down the usual way we perceive the painted image. This monograph of Hanvald’s works from recent years provides evidence that the medium of painting has retained its currency, while also offering readers a sense of delight from creative artistic work.

Originální autorská publikace nazvaná Znamení Lvova přináší nevšední propojení fotografií a psaného slova. Básník, prozaik a umělecký fotograf Igor Malijevský vykresluje prostřednictvím působivých černobílých fotografií současný ukrajinský Lvov jako město plné odlesků své bývalé slávy, překvapivých kontrastů i žité spirituality. Poetika Malijevského fotografií přitom často překračuje příběh konkrétního místa a směřuje k obecnému existenciálnímu přesahu. Osobité doprovodné texty autor koncipuje jednou jako útržky rozhovorů se svéráznými obyvateli města, jindy jako ironické básnické glosy či v bravurní zkratce vyprávěné příběhy náhodných setkání.

Kniha Znamení Lvova vychází trojjazyčně v českém, ukrajinském a anglickém jazyce.

Jiří Příhoda(*1966) studoval v letech 1990-1996 na AVU v Praze, kde působil později také jako vedoucí pedagog ateliéru Itermedia II(2005 - 2015). Pracuje střídavě v Čechách a v Texasu. Jeho dílo zasahuje do mnoha výtvarných oborů a v posledních letech se pohybuje na hranici objektu a architektury. Před nástupem na AVU se věnoval akcím v přírodě, které později ustoupily zájmu o instalace. Ty zpočátku rouboval na stávající prvky interiéru, až se postupně dějištěm jeho intervencí stávaly celé místnosti a nakonec celé objekty. Dominantním motivem jeho prací byla inverze objektu a později architektury, kdy zpochybňoval na principu nekonečné Mobiovy křivky vnímání prostoru vně a uvnitř. Dnes je "stavitelem" cel a pousteven, které zamýšlí jako místa ke kontemplaci. Tyto "věže ze slonoviny" pak adaptuje na různé podmínky a prostředí, přesto je ve skutečnosti touží vidět uprostřed volné přírody. Je konstruktérem a utopickým snílkem zároveň a tak se v jeho díle snoubí moderní technologie s touhou bortit konvenční hranice oboru tak, jak se to sluší na žáka Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého.
Jiří Příhoda patří ke generaci nastupující v devadesátých letech, kdy v zahraničí vzrostl zájem o mladé české umění. Jeho práce se tak v průběhu let staly samozřejmou součástí řady významných mezinárodních projektů.
česky, anglicky