DMT: molekula duše je podmanivou a dobro­družnou cestou zákulisím experimentálního výzkumu nejsilnějšího známého psychedelika. Při svých jedinečných studiích podal americký psychiatr Rick Strassman tuto látku šedesáti dobrovolníkům. Jako nezaujatý badatel lidské mysli podrobně popisuje výsledek experimentů, a znovu tak po dlouhé době potvrzuje myšlenku, že psychedelika mají určitý terapeutický potenciál.
DMT se už v našem těle nachází, je přirozeně uvolňováno epifýzou. Podle autora tento proces umožňuje vstoupení duše do těla, resp. vystoupení z něj, a stává se proto podstatou zážitků zrození a smrti. Vnějšně podané DMT vyvolává mystické a transcendentální zážitky i stavy blízké smrti, které téměř pro každého účastníka studie představovaly jednu z nejhlubších zkušeností v životě. Dozvídáme se o očekávání těch, kteří se rozhodli vkročit do fascinujících sfér své duše, a jaké nebezpečí je tam někdy čekalo.
Výzkum DMT, jako i jiných psychoaktivních látek, přispívá k povědomí o tom, že obýváme mnoharozměrný vesmír, mnohem komplexnější a zajímavější, než předpokládají vědecké teorie. Užití DMT umožňuje opustit „obvyklý program“ běžné reality a získat spolehlivý přístup k „jiným oblastem“, které nám mohou napovědět, kdo vlastně jsme a proč tu jsme. Pokud bychom dokázali tuto látku rozumně využívat, znamenalo by to pokrok a novou cestu ve zkoumání nejzáhadnějších částí lidské mysli a duše. Velmi objevná četba pro každého, kdo se zajímá o mysl, filozofii, podstatu skutečnosti a spiritualitu.

Etika Eudémova bývá společně s Etikou Níkomachovou a Velkou etikou (Magna Moralia) řazena mezi Aristotelovy etické spisy. Zatímco Etika Níkomachova si své místo v dějinách filosofie již právem zasloužila a vystupuje nad zbylé dva spisy jako dílo mladší a stěžejní, Etika Eudémova neprávem často zůstává v pozadí jako spis starší či pouze přípravný, z něhož bylo později vyňato několik knih pro Etiku Níkomachovu. V našem prostředí se upozadění tohoto díla projevuje i v absenci českých překladů.

Na rozdíl od spisu Magna Moralia přitom nemůžeme jakkoli pochybovat o Aristotelově autorství tohoto jedinečného díla. I když se přikloníme k většinovému názoru, že jde o spis, který byl časem překonán, zůstává cenný nejen jako svědectví o vývoji Aristotelova myšlení. Může totiž představovat i alternativní výklad autorovy nauky o ctnosti. Navzdory množství dochovaných materiálů a nejrůznějších komentářů zůstává Aristotelova etika předmětem stále trvajících sporů.

Téma ctnosti ve spojitosti s Aristotelovými etickými myšlenkami je v 21. století stále živě diskutováno. Tímto prvním českým překladem Etiky Eudémovy bychom chtěli přispět k možnosti proniknout do jednoho z nejinspirativnějších systémů antického myšlení.

Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku. Rámována je Schillerovou básní Řečtí bohové a může být vnímána jako představení úsilí myslet bohy a božství v počátcích vyvrcholení epochy jejich skrytí, mlčení či útěku, v počátcích vyvrcholení epochy noci světa (Weltnacht). Čtenář díky této knize může vhlédnout do „filosofické teologie“ Kantovy, Schleiermacherovy, Hegelovy, Schellingovy, Hölderlinovy a Heideggerovy.