Co může psychoanalýza říci ke smyslu filosofie? Kniha využívá psychoanalytickou metodu k porozumění filosofii a roli filosofa v současném zmateném světě.
Jaká je motivace myslitelů, kteří konstruují filosofické obrazy světa? Je filosofie pouze únikem a obranou, nebo může mít také terapeutický význam? Jaký je psychologický rozdíl mezi otcovskou ontologií řádu, mateřskou ontologií domova a předrodičovskou ontologií svobody?
Apokalyptická očekávání dnešní zdánlivě bezvýchodné doby doprovází naděje, že se nacházíme uprostřed dějinného předělu takového významu, že má smysl hovořit o změně paradigmatu.
Může být změna paradigmatu zrušením vytěsnění a překonáním nezdravého rozdvojení světa i prožitků, anebo filosofii denního snění pouze vystřídá filosofie nočních můr?

Publikace zkoumá složité vztahy mezi jednotlivými náboženskými, jazykovými a ideovými směry, které jednak stály proti sobě, jednak se prolínaly v raném českém literárním humanismu. Rozebírá tradiční protiklad mezi latinským a národním humanismem a pokouší se naznačit, že tato dichotomie má omezenou platnost. Dále se práce soustřeďuje na literární, překladatelskou a tiskařskou činnost Mikuláše Konáče z Hodiškova, která slouží jako příklad komplexních sil střetávajících se v dobové slovesnosti a zároveň jako důkaz problematičnosti zmíněného protikladu.

V této práci předkládá autor PhDr. Bohuslav Čížek, CSc., emeritní kurátor sbírky hudebních nástrojů Národního muzea v Praze, první ucelený přehled o dochovaných klávesových chordofonech vybra­ných mistrů 18. a první poloviny 19. století na území České republiky.

Z relativně velkého počtu 37 dochovaných klavichordů je autorsky určených jen osm, ve výrazně menším množství cembal a spinetů jsou zastoupeny pouhé čtyři osobnosti. Výběr 38 stavitelů kladívkových klavírů a jejich synů se řídí jednak jejich domácím, ale i mezinárodním významem. Jsou tu slavní vídeňští mistři, jejichž práce se dochovaly v domácích i zahraničních sbírkách, jako Walter, Graf nebo Streicher, ale i tací, o nichž víme jen z matrik a městských knih, ale dosud nebyl znám žádný jejich dochovaný nástroj, například Mallek, Leschen či Pfeifer. Všechny uvedené nástroje starých mistrů, dochované na území České republiky, jsou zařazeny na základě autorova osobního studia; jejich další díla, uložená v zahraničních sbírkách, jsou prezentována vesměs na základě údajů katalogů či soupisů v uvedených pracích.

Katalogizační údaje o nástrojích každého jednotlivého mistra doprovází barevná fotografie alespoň jedno­ho jeho nástroje, popř. i jeho detailu.

Kniha je důsledně dvojjazyčná, anglická verze z pera muzikologa dr. Davida R. Beveridge umožňuje v od­borných kruzích její celosvětové užití.