Ve svazku imaginárních dopisů proslulým i málo známým adresátům francouzský filosof skládá účty ze svého života. Jak píše v předmluvě, přál si v těchto dopisech na konci svého života vyslovit nahlas to, co se předtím nikdy neodvážil říci ani potichu. Nepřináší však senzační odhalení, zato dává nahlédnout hluboko do svého nitra. V Guittonově životě i díle se pozoruhodným způsobem kříží i spojují různé duchovní proudy, jež ve dvacátém století hýbaly jeho vlastí. Hranice mezi konzervativně katolickým a liberálně osvícenským táborem šla napříč jeho rodinou. Konfliktní situace vyústila ve šťastný výsledek. Budoucí filosof od mládí dokonale porozuměl oběma stranám a nejenže měl pak po celý život přátele v obou táborech, ale se zdarem se též pokoušel o syntézu protikladných myšlenkových proudů.

Dlouho s napětím očekávaný šestý svazek Díla jednoho z největších českých básníků 20. století. Výbor z Halasových dopisů uspořádali Jan Halas a Ludvík Kundera, který knihu též opatřil obsáhlými komemtáři, vysvětlivkami a doslovem. Dopisy různým adresátům jsou řazeny chronologicky, zachycují rok po roce léta 1915-1949. Ve svém celku jsou Halasovy dopisy jedinečným svědectvím o osobnosti básníka, jeho životě, vztazích, literárních zájmech a inspiračních zdrojích. Současně poskytují jedinečný vhled do života české společnosti první poloviny 20. století - František Halas se přátelil a psal si jak s levicovými spisovateli (B. Václavkem, J. Mahenem, K. Teigem, A. Černíkem), tak se spisovateli katolickými (J. Čep, J. Zahradníček, B. Fučík). Kniha tak zachycuje sled společenských událostí, nálad, občanských postojů a názorů, jak se vyvíjely a proměňovaly v období plném společenských zvratů. Jmenný rejstřík sestavila Stanislava Mazáčová.