Dosud nedostatečně zhodnocený představitel české geometrické abstrakce Vladislav Mirvald (1921-2003) ve svém díle osobitě parafrázoval oblouk vývoje moderní malby: přes období kubismu, surrealismu a realismu se propracoval k abstraktnímu projevu, ve kterém dále rozeznáme výrazná období lettrismu, kombinatorických struktur nebo op-artu. Mirvaldovo dílo vznikalo převážně v soukromí jako výraz potřeby umělce odpovídat na impulzy moderního výtvarného projevu a především výzvy jeho vlastního zvídavého intelektu. Významný podnět pro něj představovaly přírodní zákony, jejichž principy originálně využíval při vzniku svých kompozic. Publikace přibližuje experimentátorskou podstatu jeho práce, její hravost i neokázalou transcendentální rovinu. Současně objasňuje Mirvaldův vztah k lounskému uměleckému okruhu, ukazuje souvislosti s dobovým teoretickým přemýšlením a nahlíží jeho tvorbu v kontextu evropského i světového umění druhé poloviny 20. století. Kniha obsahuje seznamy výstav, biografické a bibliografické údaje a anglické resumé.

 česky a anglicky

Sborník Obrácený pohled - jehož základ tvoří texty předních českých historiků umění přednesené počátkem roku 2006 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem na objevném "Sympoziu k poetice a interpretaci díla Jitky Svobodové" - uspořádal a dalšími autorskými statěmi a recenzemi doplnil Karel Srp. Jitka Svobodová (1941) působí od roku 1991 jako profesorka ateliéru kresby na AVU v Praze. Po počáteční malířské etapě se od sedmdesátých let důsledně věnuje kresebnému médiu. Z pohledu běžícího času lze její tvorbu charakterizovat slovy: od konkrétního k absolutnímu. Tato publikace přináší ty nejdůležitější uměnovědné postřehy a rozbory, jež byly vysloveny či otištěny v souvislosti s první větší výstavní retrospektivou umělkyně v roudnické galerii na přelomu let 2005 a 2006. Zároveň vychází při příležitosti poslední výstavy Jitky Svobodové v pražském Topičově salonu (září až říjen 2010).

Dle slov úspěšného českého architekta Ivana Kolečka (1943) - žijícího a pracujícího od roku 1969 na břehu Ženevského jezera ve švýcarském městě Lausanne, kde založil vlastní architektonickou kancelář - může být architektura každým prožívána, a to nejen pouhým pohledem, ale lze cítit její prostor, vnímat světlo, atmosféru a souvislosti. Život architektonického díla se nezastavuje, vrství se jeho prožívání, píšou se stránky jeho historie. Tyto inspirující myšlenkové přesahy tvoří osu osobité Kolečkovy "architektonické zpovědi", rozložené do osmi tematických oddílů (Světlo, Město, Místo, Stopy, Vnitřní - vnější, Materiály, Architektura a umění, Nikdy nepostavené věže), uzavřené přehledem všech realizací nejen v zahraničí, ale také v České republice. Autor od roku 1990 současně vyučuje na brněnské Fakultě architektury VUT jako vedoucí ateliéru architektonické tvorby. V roce 1996 obdržel Ivan Koleček, v rámci přehlídky Grand Prix, cenu udělovanou Obcí architektů českému tvůrci působícímu v zahraničí. Kniha je vybavena bohatou fotografickou dokumentací vybraných, vizuálně velmi atraktivních projektů.