Anotace
Druhé, mírně revidované vydání básní Ivana Blatného (1919–1990) z „cyklu“ Pomocné školy Bixley.

První část (Pomocná škola Bixley 1979) obsahuje sbírku Pomocná škola Bixley z roku 1979. Ve druhé části (Pomocná škola Bixley 1987) jsou zařazeny básně z torontského vydání, pokud nebyly součástí sbírky z roku 1979 a pokud byly v pozůstalosti nalezeny jejich rukopisy. Třetí část (Pomocná škola Bixley 2011) obsahuje texty z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, jež se zachovaly v pozůstalosti a byly postupně publikovány v časopisech a ve výboru The Drug of Art (New York 2007).

Ediční poznámky a komentáře uvádějí ediční historii básní z cyklu Pomocné školy Bixley, evidují předchozí otisky a detailní rozdíly mezi nimi a rukopisným zněním. Dále předkládají vysvětlivky k jednotlivým básním. Soubor doplňuje rejstřík jmen a názvů. Bibliografie obsahuje informace o knižních a časopiseckých otiscích básní z období vzniku Pomocné školy Bixley a o vybraných článcích a studiích o exilové tvorbě I. Blatného.
Ve spolupráci se Zbyňkem Hejdou a Vratislavem Färberem uspořádal a k vydání připravil Antonín Petruželka. Ediční poznámku napsali Adéla a Antonín Petruželkovi.

Historický román z orientálního prostředí. Hlavní postavou je Hekím ibn Hášim, sirotek po generálovi a obecní dítě, který v dětství zažije mnoho křivd, ústrků a utrpení, a proto se rozhodne zlo světa přemáhat pokrytectvím, lstivou přetvářkou i touhou po moci. Nástojem k tomu se mu stane touha lidu po pravdě, kvůli níž zakládá Makanna, otec divů své chilialistické hnutí, založené na lžizjevení a lžibožství.

Šestý svazek Spisů Jiřího Weila. Román Makanna, otec divů poprvé vyšel na přelomu zimy a jara 1946. Jiří Weil jej psal již v prvních letech okupace a Makanna měl vyjít v Jandově nakladatelství v roce 1941 pod jménem Weilova přítele Pavla Vyskočila. Konspirativní plán však zmařila nacistická správa: Vyskočil byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl poslední den roku 1941 zabit (když román vyšel, byl opatřen věnováním: „Památce Pavla Vyskočila ubitého v Mauthausenu, který chránil tuto knihu svým jménem“).

Zvuková adaptace deníku Anne Frankové vznikala čtyři roky. Obsahuje autentické zápisky od Anne Frankové, zveřejněné v Souborném vydání (Triáda 2022), a řadu dokumentárních textů, svědectví (Otto Franka, Anniny kamarádky z dětství Hanneli Goslarové nebo rodinné přítelkyně a spolupracovnice Miep) a odborné literatury. Výsledná nahrávka sestává ze čtrnácti asi pětadvacetiminutových kapitol a účinkuje v ní dvanáct vynikajících českých hereček a herců.

Obsahuje CD s nahrávkou ve formátu mp3 a 24stránkový booklet s fotografiemi Karla Cudlína z natáčení, textem autora adaptace M. Bambuška, citáty a informacemi o adaptaci.

scénář a režie / Miroslav Bambušek
hudba / Tomáš Vtípil
Anne Franková / Magdaléna Borová
Kitty / Zuzana Stivínová
Otto Frank / Martin Finger
Margot Franková / Gabriela Pyšná
Edith Franková / Eva Salzmannová
Hanneli Goslarová / Anežka Šťastná
Peter van Pels / Mark Kristián Hochman
Miep Giesová / Lucie Trmíková
Rachel Frankfoorderová / Hana Frejková
Hermann van Pels / Igor Chmela
Auguste van Pelsová / Magdaléna Sidonová

Fritz Pfeffer / Miloslav Mejzlík

| dramaturgie: Robert Krumphanzl | instrumentalisté: Lukáš Mik – housle, Karel Mitáš – housle, Stanislav Vacek – viola, Josef Klíč – violoncello, Petr Fučík – bicí, Elia Moretti – percussion, Tomáš Vtípil – housle, klavír, trubka, elektronika | zvuk: Michal Deliopulos (záznam, mix), Tomáš Pernický (sound design) | odborné historické a jazykové konzultace: Magda de Bruin Hüblová, Antonín Petruželka, Eliáš Sidon | při realizaci dále spolupracovali: Lucie Bartoňová, Magda Juránková, František Rydval, Michal Rydval | cover design: Robert Konopásek | photo © Karel Cudlín, 2025 | v adaptaci jsou použity překlady © Magdy de Bruin Hüblové z knihy Anne Frankové Zadní dům (Deník) a Souborné vydání | adaptace vznikla se schválením © Anne Frank Fonds (Basel), 2025

Annelies Marie Franková (12. června 1929 – únor 1945) v roce 1933 s rodiči a starší sestrou Margot emigrovala z Německa do Amsterodamu. Od července 1942 se tu rodina spolu s několika dalšími lidmi skrývala v zadní části domu, který patřil otcově firmě, aby unikla pronásledování Židů. Od 12. června 1942 až do prozrazení úkrytu na začátku srpna 1944 si dospívající Anne psala deník, své záznamy později přepracovávala a pojala záměr napsat knihu. Po zatčení byla rodina deportována do koncentračních táborů v Německu a na území dnešního Polska, přežil jen otec Otto Frank. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce sestavil otec z Anniných zápisů knihu a vydal ji s názvem Zadní dům.

Magdaléna Borová je divadelní a filmová herečka. Dvacet let byla členkou činohry Národního divadla a ztvárnila tam řadu postav (Thomasinu Coverlyovou, Ninu Zarečnou, Elizabeth Bennetovou, Dorotku, Desdemonu, Boženu Němcovou a další). Účinkovala v několika filmech, například Sucho, Němá tajemství, Krajina ve stínu – za roli Marie získala v roce 2020 Českého lva a Cenu České filmové kritiky. Spolupracuje s televizí a rozhlasem. Její láskou jsou lidové písně, ráda je zpívá sama i s druhými, vede sborové zpívání, věnuje se i tvorbě vlastních písní.

Miroslav Bambušek (nar. 1975) je dramatik, spisovatel, divadelní a filmový režisér. Dlouhodobě se věnuje projektům, které vnímají kulturu jako platformu pro politickou a sociální reflexi. Z jeho dosavadních prací připomeňme film Lidi krve z roku 2021 nebo divadelní představení Kacířské eseje ve Studiu Hrdinů, pojednávající o Janu Patočkovi a Chartě 77.

Tomáš Vtípil (nar. 1981) je hudební skladatel, houslista, hudební producent a performer. Je členem několika hudebních uskupení rozličných žánrů, skládá filmovou a scénickou hudbu. S M. Bambuškem spolupracuje dlouhodobě, vytvořil hudební složku například k inscenacím Pustina (s undergroundovou skupinou DG 307), Woyzeck či k filmu Lidi krve.