Publikace zahrnuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se Dana Kyndrová systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností v Praze, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února, Mírový kongres) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Tyto tři základní politické "pilíře" projektu doplňují fotografie z každodenního života v období normalizace, respektive tzv. menší, nepolitické či přesněji osobní rituály jako jsou taneční, maturita, vánoční svátky, zabíjačka, poslední leč, diskotéky, chmelové brigády, Matějská pouť, atd., které atmosféru tehdejší neutěšené doby nepřímo podtrhují. Autorka řadu těchto fotografií již dříve publikovala či vystavila v rámci několika dílčích projektů. Nicméně, takto koncepčně, kdy se jedná víceméně o retrospektivu její tvorby 70. a 80. let, jsou fotografie představeny vůbec poprvé.

Davidova postexistencionální zkušenost s sebou přináší reminiscence na vrstvy malby několika předchozích desetiletí.

Komplet dvou knih 

česky- anglicky

Novela, kterou česko-německý autor napsal v němčině a která se opírá o autentické výpovědi, popisuje příběh a vnitřní stav pěti mužů, které v mládí totalitní (v tomto případě nacistický) režim donutil k vině. Každý z nich jiným způsobem, ale vždy neodvratně, ve zralém věku prožívá vědomí oběti i výčitky svědomí zároveň a dospívá k tragické bilanci vlastního života. Hlavními tématy knihy jsou geneze viny jedince v totalitním režimu, otázka odčinitelnosti provinění a předpoklady odpuštění sobě i druhým. Autor tak svou novelou přispívá k úvahám o poměru nejen jedince a národa, občana a státu, ale také oběti a viny, „nevinnosti“ a zodpovědnosti, přispívá k úvahám o konfrontaci jedince s tím, co ho sice přesahuje, co se vymyká jeho vůli (rodinný původ, historický okamžik dospívání atd.), ale s čím se musí vyrovnat pouze on sám, a to bez politického rituálu, který by vedl ke katarzi.