Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) je určena odborné i široké veřejnosti a propojuje zdánlivě odlehlé oblasti: svědčí o mimořádné osobnosti v boji proti dvěma totalitám a představuje pozoruhodné ornitologické dílo.
V jednom svazku je zahrnuto v jistém smyslu několik knih najednou:
Těžištěm je ceněná a v mnoha směrech průkopnická práce Pražské ptactvo, v níž ornitolog Veleslav Wahl (1922–1950) v polovině čtyřicátých let 20. století knižně dokumentoval a komentoval stav a prostředí ptáků v hlavním městě. Na svou dobu mimořádně prozíravý a dnes zvlášť aktuální je mimo jiné Wahlův přístup k ochraně ptactva apelující na cílenou péči o životní prostředí. Kapitoly původního Pražského ptactva byly pro současné vydání významně doplněny a aktualizovány novými texty, které reflektují změny v avifauně Prahy od dob Veleslava Wahla.
Další podstatná část knihy je zaměřena na nevšední život Veleslava Wahla a jeho hrdinské občanské postoje, jimž dodnes nebyla věnována patřičná pozornost. Wahl byl nejen významným ornitologem, ale také aktivním členem domácího protinacistického a posléze protikomunistického odboje; za údajnou velezradu a vyzvědačství byl v roce 1950 totalitní komunistickou justicí odsouzen k smrti.
Důležitou rovinu tvoří i obrazová vrstva knihy. Texty o ptactvu provázejí nové kresby Jana Hoška, starší ilustrace Karla Svolinského i výběr z obrázků samotného Wahla. Publikaci doplňují fotografie pražských lokalit, které speciálně pro tento účel pořídil Karel Cudlín, i řada archivních snímků, dokumentů a dalších pramenů. Autory grafické úpravy celého svazku jsou Josefina Karlíková a Matej Vojtuš.
Kniha ve svém edičním záměru vychází z Wahlovy poslední vůle, kterou vlastnoručně sepsal den před popravou. Chce splatit dluh vůči jeho ornitologickému dílu i jeho občanské statečnosti a být zdrojem poučení, posily i radosti pro mladé i starší čtenáře 21. století.

Dílo Leonida Ivanoviče Dobyčina (1894–1936?) je v posledních letech (znovu)objevováno nejen v Rusku, ale i za jeho hranicemi. Za života autor vydal pouze tři útlé knihy: povídkové soubory Setkání s Liz (1927), Portrét (1931) a román Město En (1935). Nepřijímal většinové vzorce chování a v realitě carského Ruska i Sovětského svazu nacházel množství groteskních rysů, demaskujících oficiální ideologii. Když pracoval na své poslední knize, potýkal se již s nepřízní sovětské moci; na schůzi leningradského Svazu spisovatelů v roce 1936 byl obviněn z „formalismu“ a „naturalismu“. Poté zmizel, pravděpodobně spáchal sebevraždu. Přítomný svazek je první knižní výbor, který jeho tvorbu představuje v češtině. Přináší všechny Dobyčinovy podstatné texty, včetně těch, jež mohly být uveřejněny až dlouho po jeho odchodu z tohoto světa. Prózy vynikají jedinečným stylem, který není snadné uchopit a který v mnohém předjímá postupy rozvíjené v literatuře až později. Má blízko k principům montáže a filmu, lze v něm vidět i příbuznost s poetikou absurdity. Zároveň Dobyčin navazoval na barvitou linii rytmizované, lyrizované prózy, kterou v ruské moderně představovaly experimenty i u nás dobře známých autorů, jako je A. Bělyj, I. Babel, B. Pasternak, J. Zamjatin či V. Šklovskij. Styčné body je ale možné oprávněně nacházet i s dílem Gogolovým a Čechovovým. A také s tvorbou R. Walsera.
Obsáhlý výbor z Edice RR chce dluh vůči tomuto výjimečnému autorovi vyrovnat i v českém prostředí. Vybrané prózy provázejí komentáře a doslov editorky Hany Kosákové.