Výrazný představitel „mlčící“ básnické generační vrstvy (nar. 1951) vydal v roce 1987 samizdatově výbor ze svých strojopisných sbírek, který je základem tohoto vydání. Kulisu knihy tvoří období tzv. normalizace. V textech se objevují konkrétní znaky: devastovaná příroda, obřady komunistické moci, každodenní "banální" občanské kolaborace. Část sbírky tvoří "mikropříběhy" zachycující atmosféru normalizačních lampasáckých Dejvic. Co však činí tuto sbírku něčím více než cenným dokumentem doby, je zápas o duši, o vnitřní proměnu.